Krevní skupiny
• u člověka určeny cca 20ti základními geny na různých chromozomech
• alely těchto genů vytvářejí specifické membránové antigeny (u čl. známo více než 400 krvinkových antigenů, které náleží do cca 24 různých erytrocytárních antigenních systémů)
• jsou podmíněny výlučně genotypem (prostředí na expresi nemá vliv)
• geny mají úplnou penetranci a konstantní expresivitu
• dědičnost je autozomální s kodominancí nebo dominancí a recesivitou
-výjimkou je sk. Xg
- krevní skupina Xg – gen lokalizován na chromozomu X
- 2 alely: Xga (fenotyp Xga+) – 67% (Evropa), ♂ 67%, ♀ 89%
Xg (fenotyp Xga-) – netvoří antigen
- nemá klinický význam
Systém ABO(H)
- objeveno Landsteinerem 1900 (1930 NC za medicínu) →rozdělení do skupin A, B, AB, O(H) provedli nezávisle na sobě dr.Janský (1907) a dr.Moss (1908)
- aglutinogeny A a B – antigenní struktury na membránách ery
→ nositel krev sk.A má aglutinogen A,… atd, nositel sk.0 nemá aglutinogen A ani B, ale má antigen H, což je výchozí molekula pro tvorbu antigenů
• oligosacharidy vázané na bílkovinné a lipidové složky membr. (viz fyziologie-Trojan)
→ glykolipidy, jejichž antigenní specificita je dána koncovým cukrem oligosacharidu napojeného na lipidovou molekulu (viz biologie-návody)
• objevují se na membráně ve stadiu proerytroblastu (již embryonálně)
• exprese se kontroluje geneticky přítomností enzymů (glykosyltransferázy), které připojují koncový cukr na prekurzorovou molekulu
- alela A kóduje transferázu A, která připojuje
N-acetylgalaktozamin
- alela B kóduje transferázu B, která připojuje D-galaktozu
- alela 0 nekóduje žádnou transferázu, resp. enzym je inaktivní
pro expresi nutná souhra několika genů:
→ gen pro AB0 – lokus: chromozom 9q
→ gen pro H – lokus: chromozom 19q
→ lokus pro gen H má 2 alely H,h
– dominantní alela H kóduje enzym fukosyltransferázu, která připojuje α-L-fukózu k prekurzorovému řetězci a vzniká tak antigen H ► k němu jsou pak příslušnými enzymy připojovány terminální cukerné zbytky určující výsledný fenotyp systému AB0
– antigen H byl objeven v membr. ery sk.0, ale zastoupen je u všech skupin
– protilátky anti H – u některých jedinců podskupiny A₁ a u osob s Bombaj. fenotypem
Bombajský fenotyp 0h – recesivní homozygoti
• patří ke skupině 0, ale neprodukují antigen H
→ v séru mají protilátky anti A, anti B a anti H
• na neúplný oligosacharidový řetězec nemohou transferázy připojovat cukerné zbytky
• poprvé u Indů v Bombaji – matka 0, dítě AB, otec B (ale antigen B netvoří, protože je hh=cukr se nemá kam napojit)
• příklad recesivní epistáze
→ epistatický gen=gen H, hypostatický gen=gen AB0
– antigeny A,B,H na téměř všech bb a v sekretech
- glykoproteiny rozpustné ve vodě
- schopnost vyluč. ag – tzv. gen secretor – dominantní Se lokalizován na chromozomu 19q
→ sekretoři = SeSe nebo Sese
→ nesekretoři = sese, cca 20% populace
- aglutininy v plazmě (séru) – imunoglobuliny IgM (novorozenci je nemají, neprocházejí přes placentu)
– izoprotilátky = izohemaglutininy antiA a antiB
– objevují se kolem 3.měsíce postnatálního života
– maximum titru – kolem 8.-10.roku, ve stáří klesá
– pokud protilátky vzniknou imunizací → IgG
– např. při transfúzi inkompatibilní krve
– imunizace matky → IgG přes placentu → hemolytická nemoc novorozenců, inkompatibilita plodu a matky v systému AB0 (menší problém než inkompatibilita Rh)
- antigeny podobné A, B i na bakteriích střevní flóry, na potravinách (→diety založené na krevních skupinách)
Landstenerovo pravidlo :
= v krevním séru/plazmě jednoho člověka nejsou aglutininy proti vlastním aglutinogenům
Bernsteinova teorie – gen pro AB0 s lokusem na koncové části 9q chromozomu
– 3 alely: A, B, 0
A,B – kodominantní
– 0 – slepá – nemá genový produkt, recesivní vůči ostatním
→ 4 zákl. fenotypy, 6 genotypů
krev sk.A: 42%, aglutinogen A
-genotypy: homozygot AA, heterozygot A0
krev sk.B: 14%, aglutinogen B
-genotypy: homozygot BB, heterozygot B0
krev sk. AB: 6-7%, aglutinogeny A a B
- genotyp: heterozygot AB
krev sk.0: 38%, žádný antigen
- genotyp: recesivní homozygot 00
- antigen A má podskupiny A ₁-A ↓ antigenitou
– zastoupení v populaci: A₁-82%
A - necelých 20%
– dáno množ. molekul antigenu na povrchu ery
- A₁ ery nese cca milion mol. antigenu A
- A₂ jen cca 250 000 mol. antigenu A
– A₁ je domin. vůči A₂ → genotypy podskup. A₁: A₁A₁, A₁A₂, A₁0
→ genotypy podskup. A₂ : A₂A₂, A₂0
– obdobně i pro antigen B
Systém MNSs
1. MN:
• antigenní systém – Landsteiner, Levin 1927
• antigeny M a N mají slabou antigenitu, normálně se proti nim nevyskytují žádné přirozené protilátky, přesto se aglutininy anti-M a anti-N mohou vytvořit po opakovaných transfúzích inkompatibilní krve
• jednoduchá dědičnost – vzájemně kodominantní – využ. při řešení paternitních sporů
→ 3 genotypy, 3 fenotypy
- fenotyp M (genotyp MM), 28% populace
- fenotyp N (genotyp NN), 22% populace
- fenotyp MN (genotyp MN), 50% populace
2. Ss:
• antigeny S a s objeveny zhruba o 20 let později
• dědí se v těsné vazbě s antigeny MN
– v populaci: alela M asociovaná s alelou S
alela N asociovaná s alelou s
• kodominance mezi alelami S,s
• 4 možné kombinace, nikdy crossing-over
– MS,Ms,NS,Ns
Systém Rh
- tzv. rhesus faktor – poprvé popsán u opic Macacus rhesus na počátku 40.let dvacátého století (objeveno už 1937)
– Alexander S. Wiener, Karl Landsteiner
- klinicky důležitý antigenní systém na membránách erytrocytů
(stejně významný jako systém AB0, nutno ho respektovat při krevních převodech, transplantacích,..)
- vyznačuje se velkým polymorfismem (5hl Rh antigenů, přes 30 variant)
– hlavně skupinou D,C,E,d,c,e
- nejdůležitější je antigen D (nejvyšší antigenita)
- antigeny Rh systému – pouze na membránách ery
– Rh + = ery mají antigen D – 85% jedinců
heterozygoti Dd
homozygoti DD
– Rh - = ery nemají antigen D – 15% jedinců
homozygoti dd genotyp většinou dce/dce
-chemicky – polypeptid
- genový komplex - lokus: chromozom 1p (krátké raménko)
– 2 těsně vázané geny D a CcEe kódují antigeny D,C,c,E,e
– oba lokusy jeví mnohotnou alelii a vazba je mezi nimi velmi silná (rekombinace jen velmi vzácně) ► určitá kombinace alel obou genů se přenáší jako haplotyp (dce, dCe, dcE, dCE, Dce, DcE, DEc, DCE)
→ v genotypu holotypy od obou rodičů = 8 různých holotypů
– 36 genotypů v systému Rh
– různá frekvence výskytu jednotlivých haplotypů v populacích
– původní představa byla 3 lokusy /D,d=1 lokus/
X (C,c+E,e=2 lokusy, ale ve skutečnosti kódováno pouze 1 genem a exprese je výsledkem alternativníh sestřihu)
→ pouze 2 lokusy
- mezi C,c/E,e je kodominance
- D je dominantní, d je recesivní
- antigeny lokusu C,c/E,e se běžně neurčují
- standartně se určuje přítomnost/chybění antigenu D
– je nejvíce imunogenní – cca 50x vice než ostatní antigeny sys. Rh
- fenotyp Rhnull – ery nemají žádný antigen Rh
– bývá sdruženo s defektem ery. membrány a hemolytickou anemií (ery snadno hemolyzují)
hemolytická nemoc novorozenců
– inkompatibilita mezi matkou (Rh-) a plodem (Rh+)
– 1:100 porodům (bělošská populace)
– v důsledku transplacentárního fetálního krvácení
– riziko ↑ s postupem těhotenství
– imunizace matky → protilátky anti-D (IgG) přes placentu → hemolýza ery plodu
→ rozvíjí se anémie, ↑ množství nezralých ery v oběhu plodu
=fetální erytroblastóza (dřívěší označení)
– může vest až ke smrti plodu
– možná poškození plodu: ↑ množ. bilirubinu z rozpadajících se ery se predispozičně ukládá do bazálních ganglií (jádrový=kern ikterus) → poškození mozku
– riziko a stupeň poškození plodu ↑ s počtem těhotenství
– prevence: do 72 hodin po porodu všem ženám RH- profylakticky nadbytek protilátek anti-D
Žádné komentáře:
Okomentovat